41. výstava: ALDIN POPAJA

ALDIN POPAJA

Bosenský malíř, narozen roku 1971 v Jajci (Bosna a Hercegovina). V letech 1990 až 1995 studoval na Akademii výtvarných umění v Sarajevu, ve studiu pokračoval v letech 1995 až 2000 na VŠUP v Praze, ateliér malby (prof. P. Nešleha), kde od roku 2003 do 2010 působil jako odborný asistent. Aldin Popaja na sebe v počátcích své tvorby upozornil jako figuralista, malba se však postupně vyvíjela od realistického pojetí k současné čisté abstrakci. Postupná fragmentarizace, barevně a tvarově uvolňujících se vzpomínkových námětů nabývá podobu hry s obsahovými symboly. Téma symbolů, i když bývá svázáno s těmi bosenskými, je vnímáno malířem všeobecně. Aldin Popaja si klade otázky lokálního i globálního významu symboliky, možnosti její estetické manipulace. Tvary a symboly jsou konfrontovány s nehmotnými imaginárními geometrickými tvary. Původně tyto tvary existovaly jako mřížka ve druhém plánu malby, v posledních dílech tato lehká skvrna geometrické struktury vyvolává představu o světle. Při zpracování symboliky je neméně důležitá barevnost, která se společně s formou, tématu podřizuje. Intenzita, kvalita a typ barvy se mění v průběhu tvorby. Aldin Popaja nereaguje na aktuality všedního dne, ale pozornost soustřeďuje k obecnější výpovědi o naší nedávné historii, o skutečném významu lidské totožnosti, lidských vztahů a hodnot. Dílo Aldina Popaji je zastoupeno například ve sbírkách galerie F. Jeneweina v Kutné Hoře, galerie u Klicperů v Hradci Králové, v Mezinárodní galerii portrétů v Tuzle (Bosna a Hercegovina), v Gislaveds Konsthall (Švédsko) a v soukromých sbírkách v Čechách a v Evropě. V roce 2004 získal cenu za malbu na bienále Lilla Europa ve Švédsku. Od roku 1991 se zúčastnil více než šedesáti samostatných výstav, mimo jiné v Bosně a Hercegovině, Švédsku a Španělsku. Je zakládajícím členem umělecké skupiny CLAN. Žije a pracuje v Praze.

Michaela Jermanová

Komentář Aldina Popaji k výstavě, vernisáž  dne 9. ledna 2019

Soubor obrazů je na tuto výstavu vybrán tak, aby zahrnovaly jedno téma a to je téma symbolů, a to symbolů z Balkánu.  Bosna a Hercegovina zažila válku, kdy se velice často manipulovalo se symboly, byla to manipulace politická a historická. Tato manipulace mi tolik vadila, že jsem si řekl, že udělám manipulaci svoji vlastní a to estetickou. Symboly, jako kříž, pěticípá hvězda, červený kruh, půlměsíc vysvobozuji z této dějinné zátěže. Pěticípá hvězda existuje několik tisíce let dříve, než se objevil komunismus. Kříž existuje mnohem dříve, než se objevilo křesťanství. Červený kruh je mnohem starší než japonský stát. Figury, holubice - duch svatý, to je původní obsah, který vychází z náhrobků nazvaných „stečky“. Tyto kameny rozházené v krajině jsou vzácným fenoménem, pocházející z časového období 12. až 16. století a nacházející se pouze v Bosně a Hercegovině.  Obrazy z této série byly vystaveny ve Švédsku, v Praze, v Kutné Hoře a v jiných městech v České republice. Část obrazů na této výstavě je k vidění poprvé u vás v Liberci.