Díla, umístěná na webových stránkách galerie, jsou k vidění i v prostorách galerie.
Úvod »výstavy 2015» 19. výstava: PAVEL BESTA
19. výstava: PAVEL BESTA
1. 5. - 30. 6. 2015
PAVEL BESTA
Český malíř a restaurátor, narozen 1958 v Čeladné u Frýdku Místku. V letech 1979 až 1985 studoval AVU v Praze v ateliéru restaurování výtvarných děl (prof. Ballardini) a v ateliéru malby (prof. J. Smetana). Pavel Besta je představitelem současné střední generace výtvarníků. Věnuje se tématice jižních Čech, zachycuje prolínání dvou prostředí – živé přírody s neživým světem lidských obydlí, do jejichž omítek se vtiskávají naděje, iluze, radost i zklamání jejich obyvatel. Proto nacházíme v tvorbě Pavla Besty průhledy okny, odumřelé stromy, zchátralé domy, jako svědky života, vzpomínky, jež jsou vzdálené a jemné, jako dotyk křídel andělů. Andělé se ve tvorbě Pavla Besty objevují v cyklu nazvaném Kleeovi andělé. Malíř Paul Klee nestačil dokončit své dílo, byl vážně nemocný, kreslení se věnoval do konce života a tak vzniká soubor kreseb andělů. Pavel Besta některé z nich namaloval, jako poctu tomuto vynikajícímu malíři. Uplatnil dvojí přístup, u některých zachoval kompozici, u dalších spojil několik kreseb a dal jim nový obsah. Dílo provází pokora a úcta k práci malíře, který nestačil dokončit svoji tvorbu. I v tomto cyklu obrazy provází základní barevná škála okru, šedě tlumené modře a hnědé kontrasty bílé a černé, dochází tak ke splynutí objemu a obrysu, světlo v obrazech nepřichází shora, ale vchází zevnitř. Pavel Besta získal v roce 2001 cenu za malbu na Mezinárodním bienále současného umění v italské Florencii. Dílo Pavla Besty je zastoupeno v soukromých sbírkách v Čechách i v zahraničí. Žije a pracuje střídavě v Praze a v Myšenci u Protivína.
Michaela Jermanová
Úvodní slovo k výstavě
12. května 2015
Pavel Besta: Věčnost přítomnosti, přítomnost věčnosti
Libereckou galerii Prostor 228 zaplnili andělé Pavla Besty. Andělé, kteří jsou nesmírně autentičtí skrze svůj antropomorfní rozměr. Jakkoliv od nich nejsme odděleni nepřemostitelnou propastí bytí, setkáváme se s bytostmi zcela odlišnými od nás samotných. Vychutnávají si totiž to, co my si těžko dokážeme představit: existenci nezávislou na prostoru a čase. To Pavel Besta nedokazuje jen malbou samotnou, ale i svým vztahem k Paulu Kleeovi. Ten ke konci svého života vytvořil množství kreseb andělů, které již nemohl vyjádřit malbou. Besta aktualizuje Kleeovo dílo, aby nechal ony bytosti promluvit jazykem vnitřního světla na plátně. Mýlili bychom se, pokud bychom tvrdili, že Pavel Besta na Paula Klee navazuje. Tito dva tvoří jednotu, podivuhodný celek. I tímto způsobem přináší rodák z Čeladné svědectví zázraku o možnosti vzepřít se prostoru a času. Pokud jsou andělé na prostoru a času nezávislí, potom jsou svědky bytí. Co ale dosvědčují? Ptáme se velkého filosofova středověku, svatého Augustina, který učí, že čas je neoddělitelný od našeho vědomí. Co je na čase skutečné, je přítomnost. Minulost je vzpomínkou, tím, co už není, budoucnost očekáváním: tím co ještě není. Z perspektivy existence nezávislé na lidském vědomí jsou všechny okamžiky stejně přítomné. Bytí je potom trvalou přítomností. Hovoříme o věčnosti, neměnnosti, trvalosti. O řádu, který strukturuje vesmír a dává smysl našemu životu. Svět je potom skvěle vybroušeným šperkem, skutečným domovem. Pavel Besta se v roli tichého strážce bytí stává naším průvodcem v krajině Dokonalosti.
Ondřej Jerman
