info

Přivezli jsme nové obrazy od Písaříka, Štědrého. Podívejte se.

 

 

 

 

BALEJ VILÉM, BESTA PAVEL, BLABOLILOVÁ MARIE, BRÁZDA PAVEL, CZESANÝ JONÁŠ, FRANTA ROMAN, GEBAUER KURT, GRUBER PETR, HÁBL PATRIK, HOFFMEISTEROVÁ XÉNIA, JAKUBÍČKOVÁ ELIŠKA, KINTERA KRIŠTOF, KNAP JAN, MAINER MARTIN, MALEČEK ONDŘEJ, NIKL PETR, PÍSAŘÍK PETR, POLCAR TOMÁŠ, RITTSTEIN MICHAEL, RŮŽIČKA ALEŠ, SOPKO JIŘÍ, STŘÍŽEK ANTONÍN, SUCHAN LEOŠ, SYMŮNEK ALFRÉD, ŠÁROVEC MARTIN, ŠIMERA EVŽEN, ŠTĚDRÝ KAREL, TRABURA ROMAN, TYPLT LUBOMÍR, VALEČKA JAROSLAV, VÉLA VLADIMÍR, VĚTROVSKÝ VLADIMÍR.

 

 

 

 

 


 

.


 

aktuální výstava


vstup volný

JIŘÍ SOPKO

Současný český malíř, narozen 1942 v Dubovém (Podkarpatská Rus). V letech 1960 až 1966 studoval na AVU v Praze (J. Horník, A. Pelc), 1969 až 1971 působil jako odborný asistent na AVU v ateliéru prof. J. Smetany a od roku 1990 byl vedoucím ateliéru malířství AVU, v roce 1991 byl jmenován profesorem, roku 2002 zvolen rektorem AVU v Praze a předsedou umělecké rady, opětovně byl zvolen rektorem AVU v roce 2005. Jiří Sopko se na české výtvarné scéně pohybuje již od poloviny 60. let. Svým talentem a smyslem pro výraz zaujal přesvědčivé místo mezi současnými českými malíři. V počátcích své tvorby namaloval řadu portrétů, později figuraci opustil a začal zkoumat možnosti nepředmětné malby. Na konci 60. let se v biomorfních tvarech začala opět formulovat jasnější stopa figury a krajiny.  Od konce 80. let se tvorba Jiřího Sopka uvolňuje, zjednodušuje a monumentalizuje. Figury, ale i krajiny jsou reprodukovány na jednoduchá schémata, veškeré napětí se soustřeďuje do barevnosti – žlutá, červená, zelená, růžová.  Malba Jiřího Sopka je vždy založena na barvě, která v současnosti již není tak intenzivní a agresivní. V devadesátých letech přichází princip zmnožování, kdy autor jednu a tu samou situaci řeší v různých barevných variacích. Dvě barvy vedle sebe, může rozladit přidání třetí, její umístění a množství ovlivní celý obraz. Toto hledání harmonie vede Jiřího Sopka k malbě diptychů a triptychů, mezi nimiž je souvislost, ale mohou existovat i solitérně. Obrazy Jiřího Sopka se zdají být jednoduché – hra s barvami a ornamenty, ale tento způsob malby nám umožňuje vnímat autorovu osobní výpověď o světě, pohled na člověka a jeho vztah k životu. Dílo Jiřího Sopka je zastoupeno například ve sbírkách Národní galerii v Praze,  v Alšově jihočeské galerii, v liberecké Oblastní galerii, v Galerii hl. města Prahy, dále v řadě soukromých domácích i zahraničních sbírkách. Malíř žije a pracuje v Praze.

Michaela Jermanová

 

 

Jiří Sopko: Malba jako proces (text k výstavě, Ondřej Jerman)

Jiří Sopko patří mezi autory, kteří poctivě zkoumají nuance proměn, se sobě vlastní střídmostí a zvnitřnělým zájmem o pravdu, která se projevuje v jemných valérech. Život je variací stejných motivů, které se však manifestují různě. Jemnou pavučinu skutečnosti a jejích variant Sopko zachycuje zmnožováním témat v různých barevných variantách. Nasvěcuje tak divákovi různé možnosti, aby dovolil pochopení jednotlivých vztahů.

Odvážná barevnost a skladba motivů dávají plátnům existenciální rozměr, zejména v otázce po vztahu člověka jako výjimečného jsoucna vůči ostatním jsoucnům. Výjimečnost tkví právě v možnosti uvědomit si toto jedinečné postavení  - vyjít sám ze sebe a zcela se proměnit. Sledujeme malby Jiřího Sopka a vidíme, že právě proces tvoření je pro něj to nejdůležitější. Jeho malba vychází sama ze sebe. Snad proto je tak originální, nespoutaná, nezařaditelná a pravdivá.

 

 


 

 

 

 

Projekt se uskutečňuje za finančí podpory Ministerstva kultury

Projekt podpořilo Statutární město Liberec

 

 

 

 

 

 

N2RjN