BALEJ VILÉM, BESTA PAVEL, BLABOLILOVÁ MARIE, BRÁZDA PAVEL, CZESANÝ JONÁŠ, DIVIŠ STANISLAV, FRANTA ROMAN, GEBAUER KURT, GRUBER PETR, HÁBL PATRIK, HOFFMEISTEROVÁ XÉNIA, JAKUBÍČKOVÁ ELIŠKA, KAŠPAR ADAM, KAUFMAN MIREK, KINTERA KRIŠTOF, KNAP JAN, MAINER MARTIN, MALEČEK ONDŘEJ, NIKL PETR, POPAJA ALDIN, PÍSAŘÍK PETR, POLCAR TOMÁŠ, RITTSTEIN MICHAEL, ROUBÍK ONDŘEJ, RŮŽIČKA ALEŠ, SOPKO JIŘÍ, STŘÍŽEK ANTONÍN, SUCHAN LEOŠ, SYMŮNEK ALFRÉD, ŠÁROVEC MARTIN, ŠIMERA EVŽEN, ŠTĚDRÝ KAREL, TRABURA ROMAN, TYPLT LUBOMÍR, VALEČKA JAROSLAV, VÉLA VLADIMÍR, VELÍŠEK MARTIN, VĚTROVSKÝ VLADIMÍR.

 

 

 

 

 


 

.


 

aktuální výstava


vstup volný

ALDIN POPAJA

Bosenský malíř, narozen roku 1971 v Jajci (Bosna a Hercegovina). V letech 1990 až 1995 studoval na Akademii výtvarných umění v Sarajevu, ve studiu pokračoval v letech 1995 až 2000 na VŠUP v Praze, ateliér malby (prof. P. Nešleha), kde od roku 2003 do 2010 působil jako odborný asistent. Aldin Popaja na sebe v počátcích své tvorby upozornil jako figuralista, malba se však postupně vyvíjela od realistického pojetí k současné čisté abstrakci. Postupná fragmentarizace, barevně a tvarově uvolňujících se vzpomínkových námětů nabývá podobu hry s obsahovými symboly. Téma symbolů, i když bývá svázáno s těmi bosenskými, je vnímáno malířem všeobecně. Aldin Popaja si klade otázky lokálního i globálního významu symboliky, možnosti její estetické manipulace. Tvary a symboly jsou konfrontovány s nehmotnými imaginárními geometrickými tvary. Původně tyto tvary existovaly jako mřížka ve druhém plánu malby, v posledních dílech tato lehká skvrna geometrické struktury vyvolává představu o světle. Při zpracování symboliky je neméně důležitá barevnost, která se společně s formou, tématu podřizuje. Intenzita, kvalita a typ barvy se mění v průběhu tvorby. Aldin Popaja nereaguje na aktuality všedního dne, ale pozornost soustřeďuje k obecnější výpovědi o naší nedávné historii, o skutečném významu lidské totožnosti, lidských vztahů a hodnot. Dílo Aldina Popaji je zastoupeno například ve sbírkách galerie F. Jeneweina v Kutné Hoře, galerie u Klicperů v Hradci Králové, v Mezinárodní galerii portrétů v Tuzle (Bosna a Hercegovina), v Gislaveds Konsthall (Švédsko) a v soukromých sbírkách v Čechách a v Evropě. V roce 2004 získal cenu za malbu na bienále Lilla Europa ve Švédsku. Od roku 1991 se zúčastnil více než šedesáti samostatných výstav, mimo jiné v Bosně a Hercegovině, Švédsku a Španělsku. Je zakládajícím členem umělecké skupiny CLAN. Žije a pracuje v Praze.

 

Michaela Jermanová

 

Projekt se uskutečňuje za finančí podpory Ministerstva kultury

 

 

 

 

 

 

 

NDhhOGI