Úvod »výstavy 2016» 24. výstava: ONDŘEJ MALEČEK


        

24. výstava: ONDŘEJ MALEČEK

1. 3. - 30. 4. 2016

 

:
0 Kč

ONDŘEJ MALEČEK

Současný český malíř, narozen 1977 v Praze. V letech 1997 až 2001 studoval na Akademii múzických umění v Praze, fakulta scénografie (J. Dušek, J. Malina), 2000 až 2006 absolvoval VŠUP v Praze, v ateliéru malby (P. Nešleha, S. Diviš) a v roce 2005 studijně pobýval na Vysoké škole výtvarných umění v Aténách.  Ondřej Maleček od svého nástupu na scénu současného umění se tematicky soustředí na vztah člověka a přírody, obrací se k paměti krajiny. Vstupuje do tvorby s romantickou nevázaností a otevřeností. Krajina je pro něj místem intenzivního prožitku, který je schopen rozdávat a sdílet. Součásti jeho malířské poetiky jsou přírodní zákoutí, opuštěná místa, dramatické scenérie. Toto poselství je nejen o místech, kde autor žije, ale i o snech, tužbách a smíření. Proto se mimo jiné na obrazech zjevují noční hvozdy, dramatická oblaka, můry, pavouci, mystické houby. Jemná stylizace navozuje dojem zvětšených deníkových kreseb. Pro jednotlivá témata vyhledává Ondřej Maleček novou adekvátní formu vyjádření.  Experimentuje s technikou malby, která spoluvytváří obraz. Často kombinuje kresbu s malbou, přírodní prvky spojuje do barevných ploch a na jejich povrch nechává působit například mráz. Charakteristické pro jeho tvorbu je expresivní suverénní rukopis. Výsledkem jsou díla, která nám umožní vstoupit a prožít jeden z možných pohledů na známá místa, nechat působit vše co je uloženo kolem nás, co je nám blízké, ale v tempu života opomíjené. Ondřej Maleček byl v průběhu let 2007 až 2009 členem skupiny Obr a v roce 2009 získal nominaci na cenu Henkel Art Award za Českou republiku pro mladé umělce střední a východní Evropy. Dílo Ondřeje Malečka je zastoupeno ve sbírkách kutnohorské Galerie Felixe Jeneweina, galerie Klatovy-Klenová a v soukromých sbírkách v Čechách i zahraničí. Malíř žije a pracuje v Praze.

Michaela Jermanová

Projekt se uskutečňuje za podpory Ministerstva kultury.

 

Úvodní slovo k výstavě 29. února 2016

Ondřej Maleček na pomezí obrazu a literatury

V malbě Ondřeje Malečka se do jisté míry setkáváme s literárním útvarem, s básní v obrazu. Autor má blízko k literatuře, kterou kromě VŠUP vystudoval. Melancholická atmosféra Malečkovy malby je spíš než egocentrickým romantickým gestem tichou lyričností, která vychází ze silné tradice české poezie.

Ondřej Maleček pracuje se základní daností lidské existence, ztrácením. Všichni jsme poznamenáni ztrácením něčeho důležitého. Šancí, možností, citů, které se nedají ničím nahradit. Chtěli bychom tomuto vzdorovat pamětí, vytvořit osobní knihovnu, ve které by bylo možné požadovanou událost vždycky najít. Toužíme po stále realističtějším zobrazení a přece se nám okamžik nedaří zachytit. Jako bychom to na minulých fotografiích nebyli ani my. Ondřej Maleček si tedy klade otázku, jak se přiblížit událostem ve vzpomínkách tak, jaké ve skutečnosti jsou. Pokud věc zkoumáme z vnějšku, zbývají jen obrazy a jména. Jsme v roli člověka, který neustále chodí kolem domu, ale nenachází vchod, jen fasádu. Proto je důležité vytrhnout předměty konkrétní zkušenosti z dosavadního rámce a vytvořit specifický předmět, vzpomínku, která je civilní svou každodenností a zároveň výjimečná způsobem interpretace běžných jevů. Autor tak vytváří vlastní skladbu světa, otevírá dveře ke vzpomínce. Tuto komunikaci neumožňuje dokonalý realismus, ale právě stopa lidské přítomnosti, která nám dává pocítit, že tudy šel člověk. Následujeme jeho stopy, jsme vedeni, cizí vůlí na neznámá místa. Vidíme a hlavně prožíváme totožné, ačkoliv pro původce stop dávno minulé.

Ondřej Jerman



OGZjMmE