08.výstava: PETR GRUBER

PETR GRUBER

Student AVU, narozen 1. 3. 1989 v Havlíčkově Brodě. V letech 2004 až 2008 studoval na Střední umělecké škole grafické v Jihlavě, v roce 2008 začal studovat na Akademii výtvarných umění v Praze (prof. Z. Beran, prof. J. Sopko), v  roce 2012 absolvoval stáž u prof. V. Kokolii
a v roce 2013 stáž na Akademii der bildenden Künste München v malířském ateliéru Günthera Förga. Petr Gruber začínal na střední škole studiem realistického přepisu viděného, ale již ve čtvrtém ročníku, při figurálním kreslení, pocítil sílu barev a začal obraz komponovat s větší barevností. V současné malbě Petra Grubera můžeme vidět určité odlehčení tématu, ale i barevnosti. Ve své práci potlačuje kresbu, hledá výraz ve formě a tvaru, obrazový celek skládá z prvků, z abstraktních elementů. Ve svém díle pracuje se světlem, jeho změkčováním, ale využívá i světelných kontrastů. Velkou pozornost věnuje přírodě. Krajina v jeho obrazech je nám blízká, můžeme najít „náš“ prožitek, radost, nebo pocit z pobytu v ní. Nejsme osamoceni, krajina Petra Grubera nám přináší něco z našich snů. Petr Gruber se zúčastnil samostatných a skupinových výstav. Pracuje střídavě v Havlíčkově Brodě a v Praze.

Michaela Jermanová

Úvodní slovo k výstavě

3. září 2013

V případě Petra Grubera by naší pozornosti nemělo uniknout samotné odhodlání, se kterým se věnuje klasické malbě, zejména pokud připomeneme, že autorovy vrstevníci se nejpřirozeněji vyjadřují pomocí nových médií, performací a intervencí ve veřejném prostoru.
Další rovinu, ve které se Gruber rozchází se současným mainstreamem, sledujeme ve snaze o uchopení klasických velkých témat, která jsou jinak často rozmělňována ve skepsi ohledně komplexní výpovědi.

Petr Gruber jde tak vlastní cestou, když je v roli poutníka fascinován přírodou, iracionalitou poznání, životem, jeho podstatu nevidí v biologickém základu, ale v tom, co francouzský filosof Henri Bergson nazývá „élan vital“, tedy životní vzmach, energii čistého dění. Tím je charakterizováno samotné putování, pro které je důležitější cesta, na které Gruber zkoumá významy bytí, odstíny jeho situovanosti. Nejda proto pouhé obmalování světa, ale o jeho vyjádření. Divákovi tak nabízí účast na malbě, skrze prostor, který poskytuje ostrakizující vyjádření.

Pokud je dílo charakterizovatelné citovostí, náladovostí, dynamikou, rozporuplností, potom by se mohlo zdát, že se autor hlásí k tradici romantismu. V případě Petra Grubera se však nejedná o vědomou pózu, ale o přirozený životní postoj nespoutaného vizionáře.

Ondřej Jerman