39. výstava: JIŘÍ SOPKO

JIŘÍ SOPKO

Současný český malíř, narozen 1942 v Dubovém (Podkarpatská Rus). V letech 1960 až 1966 studoval na AVU v Praze (J. Horník, A. Pelc), 1969 až 1971 působil jako odborný asistent na AVU v ateliéru prof. J. Smetany a od roku 1990 byl vedoucím ateliéru malířství AVU, v roce 1991 byl jmenován profesorem, roku 2002 zvolen rektorem AVU v Praze a předsedou umělecké rady, opětovně byl zvolen rektorem AVU v roce 2005. Jiří Sopko se na české výtvarné scéně pohybuje již od poloviny 60. let. Svým talentem a smyslem pro výraz zaujal přesvědčivé místo mezi současnými českými malíři. V počátcích své tvorby namaloval řadu portrétů, později figuraci opustil a začal zkoumat možnosti nepředmětné malby. Na konci 60. let se v biomorfních tvarech začala opět formulovat jasnější stopa figury a krajiny.  Od konce 80. let se tvorba Jiřího Sopka uvolňuje, zjednodušuje a monumentalizuje. Figury, ale i krajiny jsou reprodukovány na jednoduchá schémata, veškeré napětí se soustřeďuje do barevnosti – žlutá, červená, zelená, růžová.  Malba Jiřího Sopka je vždy založena na barvě, která v současnosti již není tak intenzivní a agresivní. V devadesátých letech přichází princip zmnožování, kdy autor jednu a tu samou situaci řeší v různých barevných variacích. Dvě barvy vedle sebe, může rozladit přidání třetí, její umístění a množství ovlivní celý obraz. Toto hledání harmonie vede Jiřího Sopka k malbě diptychů a triptychů, mezi nimiž je souvislost, ale mohou existovat i solitérně. Obrazy Jiřího Sopka se zdají být jednoduché – hra s barvami a ornamenty, ale tento způsob malby nám umožňuje vnímat autorovu osobní výpověď o světě, pohled na člověka a jeho vztah k životu. Dílo Jiřího Sopka je zastoupeno například ve sbírkách Národní galerii v Praze,  v Alšově jihočeské galerii, v liberecké Oblastní galerii, v Galerii hl. města Prahy, dále v řadě soukromých domácích i zahraničních sbírkách. Malíř žije a pracuje v Praze.

Michaela Jermanová

Jiří Sopko: Malba jako proces (text k výstavě, Ondřej Jerman)

Jiří Sopko patří mezi autory, kteří poctivě zkoumají nuance proměn, se sobě vlastní střídmostí a zvnitřnělým zájmem o pravdu, která se projevuje v jemných valérech. Život je variací stejných motivů, které se však manifestují různě. Jemnou pavučinu skutečnosti a jejích variant Sopko zachycuje zmnožováním témat v různých barevných variantách. Nasvěcuje tak divákovi různé možnosti, aby dovolil pochopení jednotlivých vztahů.

Odvážná barevnost a skladba motivů dávají plátnům existenciální rozměr, zejména v otázce po vztahu člověka jako výjimečného jsoucna vůči ostatním jsoucnům. Výjimečnost tkví právě v možnosti uvědomit si toto jedinečné postavení  - vyjít sám ze sebe a zcela se proměnit. Sledujeme malby Jiřího Sopka a vidíme, že právě proces tvoření je pro něj to nejdůležitější. Jeho malba vychází sama ze sebe. Snad proto je tak originální, nespoutaná, nezařaditelná a pravdivá.

Projekt se uskutečňuje za finanční podpory Ministerstva kultury.

Projekt podpořilo Statutární město Liberec.